Při svém cestování po Pardubickém kraji byste neměli minout vesnici Kladruby nad Labem, kde najdete národní hřebčín, v němž se chová plemeno starokladrubských běloušů, ušlechtilí, majestátní a krásní koně. Prohlídka zaujme určitě i děti.
Trochu historie
V roce 1563 zde císař Maxmilián II. založil hřebčinec, i když za oficiální datum vzniku hřebčína bývá považován až rok 1579, kdy zdejší koňská obora byla císařem Rudolfem II. povýšena na dvorní císařský hřebčín. Později zde byl postaven i zámek v renesančním stylu a následně kostel, jelikož zde císař často pobýval, tak aby měl kde ubytovat nejen sebe, ale i hosty.
Za časů Rudolfa II. byli koně používáni především do kočárů na rakouském císařském dvoře. Bohužel po roce 1918 došlo téměř ke zničení chovu starokladrubských koní, kdy se mnoho koňů prodalo či byla chovná stáda převáděna. Ve 40. letech se Františku Bílkovi podařilo chov regenerovat, čímž došlo k jeho zachování. Od roku 2001 je kmenové stádo bílých starokladrubských koní považováno za národní kulturní památku.
Zajímavosti
V dřívějších dobách byli starokladrubští bělouši používáni především pro ceremoniální účely, zatímco vraníci sloužili církevním hodnostářům. Bělouše můžeme dnes nalézt např. u švédského či dánského královského dvora.
V Kladrubech je ustájeno kolem 250 koní – plemenní hřebci, chovné klisny, odstavená hříbata a také koně určené k výcviku a koně určené k prodeji. Mimo to se tu nachází i stádo českých teplokrevníků.
Plemeno starokladrubských koní najdete ve službách jízdních policistů v Praze, Pardubicích, Ostravě, nejvíce se účastní soutěží spřežení, ale jsou vhodní i pro klasickou drezúru, ba pro svou vyrovnanou povahu jsou často využíváni i v hipoterapii.
V současné době je toto plemeno velmi unikátní a v takovém rozsahu se chová jen v České republice.