Chrám, který stojí trochu skryt stranou hojně navštěvované Celetné ulice, jistě upoutá především při pohledu ze Staroměstského náměstí. Podíváte-li se na věže pořádně, jistě vás zaujme jejich asymetrie, kdy pravá, jižní věž je očividně širší.
Historie
V dávné minulosti se zde nejprve nacházel jakýsi areál, který skýtal bezpečně místo pro cizí kupce a jemuž se říkalo Týnský dvůr čili Ungelt. Ke dvoru patřil románský špitální kostelík, který stával poblíž místa, kde dnes najdeme Týnský chrám. Ve 14. století je zahájena stavba trojlodní gotické baziliky, kdy se stavbou chrámu pomáhá i huť Matyáše z Arrasu a Petra Parléře.
V 15. století se kostel stává jakýmsi duchovním centrem Starého Města, ale také hlavním kostelem pro husity, v němž kázali i slavní duchovní jako Konrád z Waldhauseru , Jan Rokycana či Jakoubek ze Stříbra.
Zajímavosti
Kostel měl být ke konci 15. století zastřešen, ale několikrát se dokončení střechy odložilo. Když bylo poprvé sehnáno dřevo, bylo zabaveno a posloužilo se pro stavbu šibenice pro Jana Roháče z Dubé a jeho spolubojovníků. Následně mělo být dřevo použito ke stavbě tribun pro svatbu Ladislava Pohrobka s francouzskou princeznou, ale jelikož Ladislav náhle zemřel těsně před svatbou, konečně došlo na Týnský chrám a dřevo bylo použito na dostavbu střechy.
Věděli jste, že v chrámu najdete největší počet renesančních a raně barokních náhrobků než v kterémkoli jiném pražském kostele? Jsou zde uloženy ostatky např. slavného hvězdáře a astronoma Tycha de Braheho nebo Jana Rokycany. Dle pověsti zde má být pohřbeno i srdce Jiřího z Poděbrad, zatímco jeho tělo byste našli v hrobce českých králů na Pražském hradě. Prý jsou tu také pohřbeny i hlavy dvanácti českých pánů popravených v roce 1621 na Staroměstském náměstí…
Uvnitř chrámu se nachází nejstarší pražské varhany vyrobené H. H. Mundtem v roce 1673 či třeba nejstarší dochovaná pražská křtitelnice zhotovená z cínu v roce 1414.