Zámek Náměšť nad Oslavou s cennou sbírkou gobelínů

V kraji Vysočina, nedaleko Třebíče, najdete v jednom z nejhezčích moravských měst – Náměšti nad Oslavou – na návrší nad řekou pěkný zámek. Pod ním se přes řeku Oslavu klene třetí nejstarší kamenný most v naší republice, na němž se nachází dvacet soch svatých.

31cs_2_big

Trochu historie

Původní hrad vznikl ve 13. století za pánů Meziříčských z Lomnice. Až v polovině 16. století Žerotínové přestavěli hrad na renesanční zámek. V polovině 18. století na zámku sídlili Haugvicové, kteří na zámku pořádali koncerty, hudební setkání či operní představení. Hudební produkce, které se nejčastěji konaly v Knihovním sálu, pořádal především Jindřich Vilém III. z Haugvic, díky němu se staly proslulé i v zahraničí. Dokonce si tu založil tzv. livrejovanou kapelu složenou především z personálu a kantorů nebo muzikantů z okolí. Haugvicům zámek náležel až do roku 1945, kdy si ho zabral stát. Jako své letní sídlo si ho pak vyhlédl sám prezident Edvard Beneš.

Co lze na zámku vidět?

Knihovní sál s valenou klenbou, na níž se nachází manýristické štuky či zrcadlové fresky s vyobrazením motivů Amora a Psyché, patří k velmi pozoruhodné místnosti, jež měří na délku 32 metrů. Nachází se zde i překrásné skříně, ve kterých jsou uloženy knihy především z období mezi 18. a 20. stoletím, zároveň se v nich skrývá i jeden skvost – slavná, ale zároveň i vzácná Bible kralická, všech šest dílů.

knihovní sál
knihovní sál

Jistě velmi zajímavá je i zdejší sbírka tapisérií, zhotovených renomovanými mistry z Francie, Belgie a dalších zemí.  Nejstarší tapisérie s prolínajícími se motivy listů, květů, hmyzu a ptáků pochází z roku 1540. Každá tapisérie vás dokáže jako mávnutím kouzelného proutku přenést do jiné země, doby či příběhu, ať už na ní jsou mytologické motivy či motivy přírodní apod.

Zámek nabízí dvě prohlídkové trasy, kdy první trasa vás provede reprezentačními prostory – kaplí, místnostmi s tapisériemi, Čajovým salonem, Červenou jídelnou a dalšími místnostmi. Druhá prohlídková trasa vede především přes místnosti, kde bydlel sám hrabě Haugvic, prohlídka končí v zámecké knihovně.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *